Materiály nejen střešních krytin

Pokrývačství, tesařství, klempířství

Pálená taška

Materiál používaný již ve starověku (pochází z Babylonie). Dodnes se dochovaly staré čínské pálené krytiny, které jsou přes 2 000 let staré. První keramické výrobky se však objevují už v období Paleolitu. Dnes se keramické tašky vyrábí moderními technologiemi, vypalují se za vysokých teplot (nad 1 100 °C) a dokážeme je zušlechťovat engobami či glazurami. Engoba je povrchová úprava tašek. Jde o tenký nástřik (povlak) z jemné keramické směsi, který se nanáší na předsušenou tašku a poté se vypaluje. Glazura je podobná úprava jako engoba s přídavkem drceného skla, které se při vysokých teplotách rozpustí, a dodá taškám příznačný lesk, pevnost a ochranu.

Betonová taška

Vyrábí se z přírodních materiálů – cementu, písku, vody a pigmentů oxidu železa. Pro vyšší odolnost se používá několikavrstvý akrylátový nástřik. První použití pojiv na bázi cementu se datuje do období starověkého Říma, kdy se na pojivo používal sopečný produkt – pucolan. Ten ve směsi s páleným vápnem vytvářel hydraulické pojivo nazývané Římany “cimentum”.

Kanadská šindele

Byly poprvé vyrobeny před více než 100 lety (1863) v USA. Jsou vyrobeny ze syntetického kaučuku naneseného na netkanou skleněnou textilii s vlisovaným dekorativním posypem, který je zároveň ochranou vrstvou např. proti UV záření.

Plech

Je plochá kovová deska, vyrobená válcováním. Na střechu se používá plech ocelový (chráněný vrstvou zinku), měděný, titanzinkový či plechy z hliníkových slitin. Pro výrobu střešních krytin bývá základním materiálem žárově zinkovaná ocel, chráněná proti korozi polyesterovou ochrannou finální vrstvou v mnoha odstínech (vypalované laky).

Břidlice

Usazená částečně metamorfovaná hornina vzniklá z jílovců a prachovců. Obvykle má černou až šedou barvu, vyznačuje se dobrou rovinnou štěpností. Nejstarší písemné zmínky o těžbě pocházejí z období po roce 1200 z oblasti německého Mayenu. Podle dochovaných dokumentů patřil mezi nejstarší české lomy lom u Svobodných Heřmanic (1776).

Šindel

Tradiční krytina vesnických lidových staveb. Jedná se o dřevěnou deskovou krytinu, kdy se břit destičky klade do drážky. Dělí se na štípaný, s vyšší životností, a řezaný, který je přesnější. Pro dlouhou životnost šindele je nezbytná jeho stálá údržba. Životnost pak může být i 60 let.

Došky

Jsou snopky z přibližně 120 cm dlouhé slámy, kukuřice nebo rákosí. Došek se přivazuje k latím, nebo tyčím střešní konstrukce povřísly či houžvemi, popř. vrbovým proutím. Dnes se u nás téměř nepoužívá, ale v severním Německu i Dánsku můžeme došky vidět dodnes i na novostavbách.

Prejz

Je označení pro pálenou krytinu skládající se ze dvou dílů: spodního “korýtka” a vrchní “kůrky”.

Eternit

Je cementová deska s příměsí azbestových vláken, používaná u nás od 30. let minulého století. Eternit, vykazující známky zvětrání (starší 20 let), nebo mechanického poškození je pro zdraví člověka nebezpečný!